Špilberk

19. ledna 2008 v 15:53 |  Zvláštní místa v ČR
Jako vystřižená z pohádkového leporela se tyčí nad historickým centrem města Brna strohá a ponurá silueta hradu Špilberk.
Pohlednice
Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Nechyběly však v dějinách i chvíle, kdy špilberská pevnost naopak vyvolávala v Brňanech pocity ohrožení a strachu.
V průběhu staletí se význam a úloha Špilberku podstatně měnily. Z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná barokní pevnost, nejtěžší vězení rakouské monarchie - proslulý "žalář národů" - a vojenské kasárny. Dnes je sídlem Muzea města Brna a jedním z nejvýznamnějších brněnských kulturních center, v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou.
,,Žalář národů":
Po skončení třicetileté války byl Špilberk z císařského rozhodnutí přeměněn na pevnost.Hrad byl opatřen hradbami ve dvou rovinách nad sebou a dominovala mu barokní cibulová věž místo původní raně gotické věže.Přistavovaly se nové budovy,převážně zbrojnice a vězení.Tak vstoupil Špilberk do 18.století.Stal se vězením,které neblaze proslulo nejen na Moravě a v Čechách,ale snad po celé Evropě.
S budováním těžkého arestu začal na brněnském hradě už v r.1673 král Leopold I,když určil,aby se na Špilberku věznili tuláci,zloději a uprchlí dlužníci a aby přitom pracovali na opevnění hradu.Ale počet vězněných na hradě vzrůstal a nebyli to jen ti,na něž se vztahovalo ustanovení.Postupně se sem dostali i poddaní,kteří se vzbouřili proti vrchnosti,nepoddajní katolíci,ale i vysocí hodnostáři,obvinění z prozrazení státního tajemství nebo z politických přečinů.
Velice slavným vězněm,který zde také v r.1749 zemřel,byl pověstný vůdce pandurů baron František Trenck.Tento legendami opředený vojevůdce byl však také znám jako dobrodruh a k doživotnímu trestu byl odsouzen za zpronevěry.Traduje se o něm pověst,že ani po své smrti neměl pokoj a proto se jeho přízrak plouží po ztemnělých chodbách hradu.Jeho obrovitá postava třímá v jedné ruce meč a v druhé růženec.Když náhodou někoho potká,oči mu svítí podivným měsíčním světlem.Každý rok se také u jeho hrobu v kapucínském klášteře objevuje v noci přízrak bledé ženy.Vkleče se tu modlí až do svítání a poté mizí...
Budování kasemat na Špilberku bylo dokončeno po roce 1742,v době vlády Marie Terezie.V průběhu její vlády stále sloužily svému účelu.Po svém nástupu v r.1783 je Josef II. zrušil.Pevnost byla přebudována na vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince.Byli sem převáženi trestanci odsouzeni na doživotí a v kasematech byli vsazeni do kobek sbitých z prken a trámů,k nimž byli přikováni.
Kromě domácích Čechů,Němců a Maďarů byli mezi vězni zastoupeni příslušníci řady dalších národů.Byli zde Jean Baptiste Drouet,legendární poštmistr,který v r.1791 zadržel francouzského krále Ludvíka XVI i s rodinou,když prchal ze země.Pykali zde i účastníci jakobínského spiknutí v Uhrách,významní maďarští básníci a spisovatelé,italský básník Silvio Pellico...Těžké tresty byly zrušeny až na jaře r.1848.
Charakter významného vojenského vězení ztratil hrad až za napoleonských válek.Vojska zde zničila důležité části,čímž Špilberk ztratil svůj vojenský význam a po přestavbách se stal civilní věznicí.Nadále tady však zůstali vězni odsouzení pro kriminální delikty.Mezi nimi byl jeden,zvlášť proslavený,legendární český loupežník Václav Babinský.V r.1835 byl odsouzen na dvacet let žaláře.
V letech 1855-1858 byl hrad proměněn v kasárna a sloužil jako vojenská trestnice.Poslední vězeňské služby se vší tvrdostí prokázal Špilberk za 1.světové války rakousko-uherskému mocnářství a o čtvrt století později nacistickým okupantům.
Špilberské kasematy představují stavební kuriozitu hradu.Temné prostory bez oken vzbuzují děs a hrůzu i v době,kdy už dávno ztratily svůj účel.Byly vestavěny do postranních příkopů,byly dvoupatrové,klenuté chodby postaveny z cihel.Uprostřed chodby v jižním patře kasemat byly čtyři pece,z nichž bylo možno napéci chleba až pro pět tisíc lidí.V severních bylo možno umístit až 1200 mužů,jižní sloužily jako zásobovací prostory.
,,Tak se dívám,smutně za mřížemi,chci tě zahlédnout...ty mě neslyšíš...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 senators senators | Web | 20. ledna 2008 v 15:20 | Reagovat

...čusky corly, díky za tento zajímaví článek o Špilberku, zase jsem se něco nového dozvěděl. sens

2 corly corly | 21. ledna 2008 v 16:54 | Reagovat

Sensi...jsem ráda...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama