Povzdech

30. července 2008 v 20:04 |  Krásné básně
Trápím se myšlenkou,kdykoli začnu snít,
kolik je krásných míst,v kterých mi nelze žít,
na lidi myslívám po kterých stěží jen,
sklouzne můj něžný zrak,jakoby okouzlen,
na úsměvy na tvářích,beze mě uschlý květ,
já bez těch úsměvů mohla jsem zešílet.
Abych se utěšila,podnikám zvláštní lov,
snažím se den co den,chytat se krásných slov,
a ve snách vytvářím na tvářích úsměvy,
ve slokách,ve slohu,
co zbývá mi nežli psát,
když všechno nemohu...
( DITA D. )
...NÁDHERNÉ...Jako by to šlo i z mého srdce...jenom to neumím tak hezky napsat...:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 12. srpna 2008 v 17:38 | Reagovat

Já taky neumím psát básničky a tolik bych to chtěla umět....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama