Láska ukrytá do obrazu

2. října 2009 v 17:30 |  Postavy a osobnosti z dějin
Malíř Josef Mánes (1820-1871) měl v životě pořádnou dávku smůly.Stejně jako jeho mladší bratr Quido se nikdy neoženil a ve společné domácnosti s nimi žila i jejich svobodná a láskou zklamaná sestra Amálie.Všichni tři sourozenci zdědili po svém otci,malíři Antonínu Mánesovi mimořádný výtvarný talent.
Nejstarší Amálie se po jeho smrti a onemocnění matky musela o oba dost nepraktické bratry starat.Přísně ale také dohlížela na dámské známosti obou,což se Josefovi nakonec stalo osudným.
Začátkem roku 1847 se u Mánesů v domě U Hábichů v Praze objevuje nová služebná.22letá Františka Šťovíčková,pocházející od Sedlčan,je pohledné selské děvče a o pět let starší Josef je z venkovské krásky u vytržení.Jeho zájem je ale dlouhou dobu jednostranný a platonický.
Jenže v létě r.1849 odjíždí Amálie s matkou do lázní a Quido malovat do Bavorska.Josef a Františka spolu zůstávají sami.Chodí spolu na nákupy,na výlety a stále více se sbližují...
Konečně malíř překoná svou vrozenou ostýchavost,využije příležitosti a kupodivu poměrně snadno půvabnou služebnou přemluví,aby mu stála nahá modelem.
Společně si nerušeně užívají ve dne,v noci,ale jakmile se rodina zase vrátí domů,předstírají,že se nic nestalo.
Když Františka oznámí Josefovi,že s ním čeká dítě,malíř ochotně slibuje,že se o všechny postará.Jenže jeho matka se po zprávě zhroutí,sestra Amálie se rázně postaví proti a ztropí skandál.Sňatek syna profesora s obyčejnou služkou by je všechny podle Amálie zcela znemožnil.Která slušná rodina by si pak u něj objednala obraz?Fanny je podle ní ,,špatná osoba" a ,,kdoví,je-li to dítě Josefovo".Služebná musí z domu a Josef se zmůže jen na chabé protesty.Odchod milované Františky však snáší velmi těžce a vyčítá si svou slabost.V zoufalství má dojem,že přijde o rozum.
V kritické době Josef Mánes potkává svého přítele,hraběte Bedřicha Silva-Tarouca,který kdysi chodíval na lekce malířství k jeho otci.Oba mají hodně společného.Hrabě nešťastného Mánesa pozve na svůj moravský zámek v Čechách pod Kosířem,aby zapomněl na svůj žal.Nakonec tam prožije celý rok.Františka se mezitím vrací domů a 11.března 1850 porodí dceru,kterou po otci pojmenuje Josefina.Jako svobodná matka se však setkává s opovržením,tak se vrací do Prahy,kde se v r.1860 provdá za vojenského vysloužilce Alberta.
Amálie
Nelze však vyloučit,že se i přesto malíř se svou milou dál stýkal.Důkazem jejich tajné lásky by mohl být jeden z jeho nejslavnějších obrazů-Josefina.Zrovna na tomto plátně náramně lpěl a považoval ho za jedno ze svých nejlepších děl,byť namaloval mnohem lepší obrazy.Na jiné kresbě,na níž je žena nápadně podobná Josefině je psaná malířova poznámka.,,Bez Fanynky nebylo by srdce..."
Nemožnost vzít si milovanou Františku ale Josefa Mánesa trvale poznamenala.Tvrdí se,že právě zde je počátek jeho pozdější duševní choroby.Nemoc u něj vypukla v r.1870.Tehdy trávil studijní cestu v Itálii a místo aby nabral novou inspiraci,neznalost jazyka,ruch a hluk v římských ulicích působí na zastřenou mysl nepraktického malíře opačně.Když ho navíc v hotelu okradli,přijíždí si pro něj Amálie.Tam ho nachází jak se v hloučku smějících dětí válí po schodech u fontány di Trevi.Omdlel,když ho kdosi srazil.
Po návratu domů se už nikdy nevzpamatoval.Takřka přestal kreslit,nápadně hubne,jedná zmateně.Byl přistižen,jak drhne podlahu pokoje svými kresbami.Po Praze kolují pověsti,jak se zapálenou svíčkou obchází pod svým kalendáriem na Staroměstském orloji.Umírá 9.prosince 1871 v 51 letech.
Při malířově pohřbu se nečetným zástupem smutečních hostů protlačí asi 20letá světlovlasá dívka v černém závoji a hodí na rakev vavřínový věnec.Vzápětí zase zmizí.
Amálie hned nato spálí všechny písemnosti,které jakkoliv souvisely s existencí Fanynky a jejího nemanželského dítěte.Františka Josefa přežije o 38 let.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iva Iva | Web | 2. října 2009 v 17:49 | Reagovat

Ahojky Corlynko, hezký článek, zase jsem si rozšířila vědomosti. Takhle podrobně jsem to neznala. Jinak mám všechno připraveno, napiš mi na email, kam ti to mám poslat. Hezký večer.

2 Marie Marie | Web | 2. října 2009 v 18:12 | Reagovat

Ahoj Corly. Tak to bylo velmi zajímavé čtení. Je smutné, že třídní rozdíly jsou a budou mezi námi pořád. I dnes vím o lidech, kteří mají pocit, že jejich děti si nemůžou vzít nikoho obyčejného a sociálně slabšího. Je to smutné. Příběh J. Mánese mě dojal.

3 Jarka Jarka | Web | 2. října 2009 v 20:54 | Reagovat

Corly díky za krásné čtení. To jsem vůbec o Josefu Mánesovi nevěděla. Možná mohl žít šťasný život s milovanou ženou a možná by se zbláznil i tak, kdo ví. Krátký život geniálního malíře.  :-)

4 Natty Natty | Web | 2. října 2009 v 21:16 | Reagovat

Hezký večer Corly - trochu jsi nám oprášila vědomosti, které už malinko zapadly, nicméně - Mánes byl skvělý malíř a díky jemu víme, jak byly krásné ženy kyprých tvarů  :-D pěkný víkend.

5 vojtek vojtek | E-mail | Web | 3. října 2009 v 6:41 | Reagovat

Corly!
Ja bardzo lubię malarstwo. Ale czeskich malarzy przyznam to nie znam.
Jak będę w Amsterdamie to Ci kupię jakiś obraz Rubensa. Bo na więcej to mnie nie stać:)
Dałem nowy wpis. Zapraszam i pozdrawiam Ciebie i Czechy!!!!!!!!!!!! :-D

6 Ľudka Ľudka | Web | 3. října 2009 v 9:16 | Reagovat

Škoda, že mali smolu v láske ale toho talentu mali požehnane!
krásny článok Corly

7 zbyněk zbyněk | Web | 3. října 2009 v 10:15 | Reagovat

Corly příběh malíře J.Mánese je hodně zajímavý,to jsem o něm netušil,vlastně jsem o něm skoro nic nevěděl,tak jsem rád,že teď už o něm vím trošku víc,dík :-)

8 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 3. října 2009 v 10:34 | Reagovat

Tohle je velmi silný příběh. V momentální náladě je mi z toho až úzko...
Fakt je moc smutné, že dva lidi, kteří se mají rádi, spolu nemohli být z tak hloupých důvodů, jakými jsou rozdíly v jejich postavení. Nebýt toho, určitě by spolu byli šťastní a všechno by dopadlo jinak...

9 ViK ViK | 3. října 2009 v 16:30 | Reagovat

Moc pěkné povídání Corly. Začetl jsem se do něj a přelouskal jedním dechem  :-)

10 Levenka Levenka | Web | 3. října 2009 v 17:01 | Reagovat

Moc moc pěkné Corly přeji krasnou sobotu a neděli

11 Lena Lena | Web | 3. října 2009 v 17:42 | Reagovat

Ahoj Corlynko,je moc příjemně se tak poutavě napsaným článkem přiblížit této  době a rozšířit si tak znalosti, které jsem tak podrobně neznala. V tak konzervativní době,plné předsudků,zákazů to se vztahy bylo přinejmenším složité...
Tobě Corlynko přeju,aby Ti láska naopak žádné překážky nekladla a připravila Ti cestičku posetou kvítím  ;-)  :-)
Pěkný víkend   :-)

12 slavkosnip slavkosnip | E-mail | Web | 3. října 2009 v 18:55 | Reagovat

Bardzo romantyczna historia losów tego malarza i jego kobiet! Obrazy jakie lubię! Pozdrawiam! Na tle faktury twojego bloga te obrazy wygladaja jak w galerii!:-)

13 Eva* Eva* | Web | 3. října 2009 v 19:39 | Reagovat

Mně to čtení taky dojalo...
Corly a moc se mi líbí tvůj novej blogovej kabátek.  :-)

14 Eva* Eva* | Web | 3. října 2009 v 19:40 | Reagovat

Já dneska pracovala na zahradě taky už v kulíšku, moc to foukalo... ;-)

15 corly corly | 3. října 2009 v 19:58 | Reagovat

Jé,vás to tak zaujalo,to je moc hezký... ;-) Mám ráda tyhle velké příběhy velkých lidí,i když holt né zrovna šťastné...

[1]: Ivanko,moc děkuju!Já už se tak těším!☼

[2]: Je to tak Maru,tohle se bude dít asi v každé době,bohužel.. :-(

[8]: A možná by ona nebyla ta osudová láska,kdyby spolu zůstali...
;-)

[11]: Lenu,děkuju!♥

[12]: Tak to jsem ráda,že se ti v mé galerii líbilo.A navíc to bylo bez vstupného!:-)

[13]: Evi,díky!!!To víš,ať je ten podzim hezky barevný! :-) jéj,už v kulíšku?Ale dobře děláš,ať nenachladneš!

16 Jana Jana | 3. října 2009 v 21:29 | Reagovat

Corlíku,tak to jsem stejně jako Zbyněk nevěděla a jsem ráda,že jsi to sem napsala.Jen to nějak ze strany josefa nedokážu nazvat nešťastnou láskou.Takto na mne,nemůžu si pomoct,Josef Mánes působí jako zbabělec,který určitě svojí slabostí způsobil hodně trápení a křivdy nejen své lásce,ale i svému dítěti.Možná se mi to lehce říká,když nežiju v tak omezené době,ale přes to si myslím,že chlap má být chlap.

17 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 3. října 2009 v 21:44 | Reagovat

Corlinko, nutíš mě k zamyšlení. Chceš říct, že nenaplněná láska, jakmile se naplní, může přestat být láskou? :-?

18 corly corly | 3. října 2009 v 22:45 | Reagovat

Jani,já si myslím taky,že byl slaboch,je mě ho na jednu stranu líto,na druhou takové chování taky moc nechápu a hlavně neschvaluju.Jasně-chlap má být chlap! ;-)
Leni,takhle přesně ne...,ale myslím,že na tom něco bude.. :-|

19 werri werri | Web | 4. října 2009 v 1:04 | Reagovat

Corly to je moc zajímavé, ráda jsem si u tebe zase početla.

20 Denisa Denisa | Web | 4. října 2009 v 12:36 | Reagovat

Moc pěkné...
Já si vždycky ráda přečtu životy těch velkých malířů, protože jsou k zamyšlení...
Jinak ráda bych si něco přečetla o Viktoru Olivovi, nemáš o něm něco?
Přeji ti hezký zbytek neděle Corlinko.

21 Simi Simi | 4. října 2009 v 19:51 | Reagovat

Krutý osud....ach jo,proč vždycky ti,co si to nezaslouží,viď?

22 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 4. října 2009 v 22:17 | Reagovat

Corly, to mi ani neříkej! :-?

23 fikus fikus | Web | 21. ledna 2010 v 4:32 | Reagovat

Jooo,...Mánesovské tvary,..jojo:-)

24 corly corly | 23. ledna 2010 v 18:33 | Reagovat

Hm...tak ty teda nemám.... :-D  :-D

25 lenka šoltová lenka šoltová | E-mail | 11. srpna 2012 v 19:49 | Reagovat

Krásný obraz a krásný článek .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama